Přijímač Etón E5

E pětka je přijímač pohlednicového formátu, prodává

se také pod označením GRUNDIG G5. Tentokrát ale

nemá s bývalou firmou už nic společného, značka

Grundig byla prodána. Je velmi podobný známému

přijímači DEGEN 1103. Nemá význam porovnávat

parametry s jeho větším bratrem E1, každý z nich si

najde své použití. Zatím co E1 může být klidně hlavním

přijímačem radioamatérského hamshacku, od

E pětky budeme očekávat spíš funkci přehledového

přijímače pro zjištění, co se na pásmech děje; může

být naším dobrým společníkem kdekoli na cestách.

Jeho výhodou jsou malé rozměry a přibližně čtvrtinová

cena proti E1.

Koncepce přijímače

Jedná se opět o zapojení typu up–konvertor, vstupní

oktávové filtry tentokrát ale chybí, signál je přiveden

přes atenuátor rovnou na první směšovač. Prutová

anténa dlouhá 90 cm má svůj zesilovač s JFETem,

feritová anténa taky. Směšovač je vyvážený se 2

JFETy s označením YJ-7. Následuje roofing filtr na

kmitočtu 55 MHz, potom integrovaný zesilovač, který

v sobě obsahuje i druhý směšovač. Následují dva

přepínatelné filtry 450 kHz – jeden má šířku asi 4,5

kHz, druhý asi 9 kHz. Potom IO TA2057, který obsahuje

MF AM/SSB/FM a všechny detektory, dokonce

i stereofonní dekodér. Následuje line–out výstup a

stereo koncový stupeň. VKV FM vstup používá IO

TA735B, dva obvody laděné varikapy a dva filtry

10,7 MHz jako MF.

První dojmy

Příslušenství E5 je poněkud bohatší než bylo u E1.

Síťový adaptér je menší, je přibalena i koženková

brašnička, sluchátka na zastrčení do uší a drátová

anténa. Uživatelský manuál je mnohem silnější než

u E1, ale ne proto, že by byl obsáhlejší – je ale napsán

ve všech řečech snad i neznámých afrických

kmenů. Čeština samozřejmě chybí. Vlastní rádio

je opět vyrobeno z šedé umělé hmoty, která na

omak připomíná gumu, ale je to jen hmatový klam.

Na zadní straně je tentokrát napsáno „Designed in

California, assembled in China“. Celkový estetický

dojem je dobrý. Napájení čtyři tužkové články, které

nejsou součástí dodávky. Lze použít i akumulátory a

dokonce je možné v přístroji je i nabíjet.

Levou část předního panelu zabírá reproduktor o

průměru 6 cm, v pravé části je LCD displej, podsvícený

modrobílými LED. Úhel pohledu shora nefunguje,

jinak je celkem příjemný. Pod displejem se nachází

numerická klávesnice a další pomocná tlačítka, celkem

30 kláves. Hlasitost se ovládá také + a - tlačítky.

Na pravém boku je knoflík ladění, má plynulý chod

a encodér má 50 kroků na otáčku. Pod knoflíkem

je přepínač šířky pásma, na VKV má jinou funkci

– tónová clona. Následuje knoflík FINE, není to však

jemné ladění, ale ladění BFO pro příjem CW/SSB.

Dole je potom jack 3,5 mm jako LINE OUT. Levý bok

přístroje obsahuje shora dolu: 3,5 jack vstup externí

antény, přepínač atenuátoru, 3,5 jack pro sluchátka

a zcela dole je konektor pro externí zdroj 6 V. Ladicí

rozsah je 150 kHz–30 MHz, pro FM 76–108,1 MHz.

Poslech SSB a CW

Poslech je příjemný, ale očividně chybí kvalitní úzký

filtr. Filtry jsou optimální pro poslech rozhlasu, ale

pro SSB je i ten užší dvakrát tak široký, než by měl

být. Pokud je pásmo prázdné, tak se podaří semtam

i nějaký DX, pouze se teoreticky šidíme o 3 dB na

poměru signál/šum. Pokud je ale pásmo přeplněné,

tak máme smůlu. Přijímač nerozlišuje LSB/USB.

Ladicí krok je 1 kHz. Při poslechu musíme tedy

„poskakovat“ hlavním laděním a mezi kroky hledat

knoflíkem FINE. Podobně jsme byli zvyklí u známé

OLYMPIE, tam to ale bylo trochu jinak: knoflík FINE

opravdu ladil celým přijímačem a BFO bylo naladěno

pevně na střed filtru. Zde ten knoflík ladí BFO. Musíme

tedy dávat pozor, aby při příjmu LSB byl pokud

možno v horní polovině (při pohledu zepředu) a při

USB v dolní polovině. V praxi to vypadá tak, že pokud

chci poslouchat třeba na 3773 kHz, tak musím

naladit 3772 nebo dokonce 3771 a BFO ladit nahoru,

při USB opačně. Škoda, že detektor není kvadraturní,

jako u E1 – problém širokého filtru by tím byl vyřešen.

Tuto „fintu“ používá třeba SONY SW100, kde

polovinu filtru „ukrojí“ kvadraturní detekce a rozlišení

LSB/USB je potom jednoznačné.

Poslech na prutovou anténu je dobrý, ale co

provede dlouhý drát? Kupodivu to docela jde, ale je

nutno zapnout atenuátor. Toto E jednička snesla bez

atenuátoru a dokonce se zapnutým předzesilovačem.

Fyzika se prostě ošidit nedá (chybějící vstupní filtry).

Ale i tak to svědčí o tom, že první směšovač je dost

odolný. Citlivost na dolních pásmech dostačuje, na

horních by to chtělo předzesilovač. Zkusil jsem využít

ten pro prutovou anténu, okamžitě se to zahltilo.

Poslech AM

Naprosto vyhovuje na všech rozsazích. Feritová anténa

pro SV/DV tentokrát nechybí a vestavěný atenuátor

funguje i pro ni. Synchrodetektor není, pouze

klasická detekce. Skenovací krok na SV je možno

zvolit americký 10 kHz i evropský 9 kHz. Přístroj

obsahuje celkem 700 pamětí, rozdělených do 100

stránek po 7 pamětech.

Poslech FM

Opět je zde možnost volby pásma japonského nebo

světového. Zde je to ale trochu jinak: Horní konec

je vždy stejný – 108,1 MHz. Dolní konec je volitelný

76 nebo 87 nebo 87,5 MHz. Citlivost i odolnost je

výborná. E5 byla taky schopna přijímat v suterénu

Katowice na 103,0 MHz a nenechala se zahltit lokálními

stanicemi ve městě. Atenuátor na VKV nemá

vliv. Je možné přepínat MONO – STEREO. Přepínač

šířky pásma pro AM zde má funkci tónové clony.

Ladicí krok je 25 kHz.

Další funkce

700 pamětí přístroje je možno popsat alfanumerickými

znaky (max. 4). Přijímač umí proskenovat FM

pásmo a automaticky uložit stanice do pamětí.

Obsahuje čtyři budíky. Z konektoru LINE OUT je

možno nahrávat přímo z detektorů.

Celkově hodnotím přístroj jako vydařený a odpovídající

své cenové kategorii.

Za laskavé zapůjčení přijímačů děkujeme firmě DD

Amtek, U výstaviště 3, Praha 7, tel. 220 878 756, 224

312 588, info@ddamtek.cz, www.ddamtek.cz.

Radioamatér 02 /07

Další recenze od Petra Hory:

Pratele,
jak jsem slibil, pisu. Nedavno jsem si objednal u firmy DD Amtek prijimac Eton E5, pred tydnem prisly a ja jsem se stal asi jednim z prvnich majitelu tohoto prijimace v CR.

Vubec toho nelituju, vsechno, co o nem bylo napsane v Radio Revue 6 v obsahlem clanku plati. Jsem z toho prijimace nadseny, jako jsem byl kdysi v r. 1988 z Olympie ATS803A, meho prvniho komunikacniho radia.
Proti roku 1988 me za posledni roky proslo rukama dost prijimacu a tak mohu srovnavat a dnes vidim, ze ta ATS803A za mnoho nestoji, ale Etón E5 je proti obdobnym pohlednicovym world receiverum spickovy.

Libi se mi na nem vysoka citlivost na VKV a vyborna odolnost, bydlim 300 m od VKV dokryvace ve smeru hlavniho vyzarovani a vetsina prijimacu se da pouzivat jen na zatazeny teleskop, to plati i pro prijimace rady ATS. Etón E5 se vubec nezahlcuje a libi se mi ladici krok 25 kHz na VKV a to, ze ma jiz z vyroby uzsi filtry (180 kHz), diky tomu odladim dost stanic, ktere jsou od sebe 100 kHz. Kazdopadne brzy planuji vymenu za jeste uzsi filtry, dam tam radeji patice. Citlivost na VKV je vynikajici a srovnatelna s mnohem vetsim a drazsim Grundig S700, je to dobre patrne na slabych stanicich, jako u me R. Faktor a nebo R. Lausitz, ktere na vetsine prijimacu vcetne stare ATS803A hraje se sumem, na E5 hraje 107,6 MHz v monu ciste.

Libi se mi jednoduche a intuitivni ovladani, frekvence se muze zadat mnoha zpusoby a na rozdil od ATS909 neni nutne mackat nejake tlacitko napr. "F", ale jen kmitocet a potvrdi se tlacitkem AM nebo FM. Na vetsinu funkci jsem prisel bez manualu a na mene obvykle 3 funkce, jako dobijeni akku je na zadni strane samolepka s malou napovedou.

Prijimac ma vybornou citlivost i na KV, je to prvni prijimac, na ktery slysim slaby QRPP majak OK0EN na 3600 kHz i na teleskop v mistnosti. Take na vyssich pasmech KV posloucha obstojne. Na SV ma take vybornou citlivost, srovnatelnou s drazsimi prijimaci, na rozdil od mnohych jinych netrpi na SV hvizdy od KV stanic ani pri vytazenem teleskopu.
Pasmo DV je jak uz bylo v clanku diplomaticky naznaceno horsi, tam ma prijimac skutecne nizsi citlivost a navic se tam objevuji hvizdy, ale to plati jen do cca 280 kHz, okolo 300 KHz uz zadne hvizdy nejsou a citlivost je tam vyssi.

Prijimac jsem porovnaval s mnohem drazsim a vetsim Grundigem S700, na vetsine pasem (krome DV) byl srovnatelny nebo jen nepatrne horsi. Pri porovnani se Sangean ATS909 dopadl Etón lepe, ma na vetsine rozsahu (opet krome DV) vyssi citlivost (na VKV je Eton vyrazne lepsi) a na SV netrpi rusenim a bzucenim od displeje. Kdyz se postavi na stul vedle ATS909, je mnohem mensi a lehci, svymi rozmery je blize k mensimu typu Sangean ATS606.

Libi se mi, ze tak maly RX ma prepinac sirky pasma pro AM, moznost poslechu stereo pres sluchatka a SSB. Prijimac ma nejmensi ladici krok na AM 1 kHz, doladeni SSB se provadi vroubkovanym koleckem na boku a toto ladeni meni frekvenci oscilatoru (BFO) vuci MF, takze je mozne prijimat i na uzsi MF filtr jak LSB tak USB.

Po zasunuti Jacku 3,5 mm do antenniho vstupu se interni fer. antena na DV a SV odpoji stejne jako se odpoji teleskop pro KV. Na VKV bohuzel konektor pro ext. antenu nefunguje. Prepinac atenuatoru funguje na AM rozsazich, tedy i na SV a DV pri poslechu pres feritovou antenu.

U tohoto prijimace je oscilator pro VKV o 10,7 MHz smerem dolu (nikoli nahoru jako u drtive vetsiny jinych prijimacu), takze prijimac netrpi pruniky od silnych stanic z leteckeho pasma do CCIR a take rozsah 76 87.5 MHz je cisty a bez ruseni. Pro VKV je mozne nastavit 3 ruzne rozsahy podle regionu: 87.5 -108, 87 - 108.1 a 76 - 108.1 MHz, toto nastaveni neni nijak skryte pres tajne menu, ale je popsano v navodu (v ceskem i originalnim).

Konstrukteri, kteri vymysleli firmware a ovladani skutecne u tohoto prijimace premysleli a udelali ho tak, aby se snadno obsluhoval. Ocenuji, ze napr. tlacitko zamku (LOCK) pri prvnim stisku zablokuje jen otocne ladici kolecko na boku, teprve pri druhem stisku celou klavesnici.
Zapustene tlacitko RESET vyresetuje procesor a vynuluje hodiny, ale pameti se nevymazou, pro jejich vymazani se musi s RESETem jeste podrzet dve dalsi tlacitka, coz je dobra ochrana pred nechtenym smazanim tak velkeho mnozstvi 700 predvoleb.
Jsou to sice detaily, ale takovych prijemnych vylepseni funkci ma prijimac vice a mnohe z nich vubec nejsou v orig. anglickem (ponekud strohem) navodu popsane, na to si kazdy musi prijit sam.

Jedna se o prijimac hlavne pro USA, proto nema RDS.

Na prijimaci Eton E5 (= Lextronix E5) nejvice ocenuji:
-snadne a logicke ovladani vsech funkci
-vybornou citlivost a prekvapive dobrou odolnost
-ma male rozmery a hmotnost a pritom spoustu funkci
-pri proladovani na vsech rozsazich nema zadne "lupance" ci prerusovani reprodukce
-prijemna reprodukce z int. reproduktoru
-vysoky pocet 700 predvoleb
-moznost ulozeni do pameti na VKV nektere stanice v mono
-snadne programovani, prohlizeni a mazani pameti
-ma 4 nezavisle casovace pro zapnuti RXu, ke kazdemu se muze ulozit jina stanice, jina hlasitost a take libovolny den v tydnu (i nekolik dni napr. PO+ST+PA)
-vyborne osvetleni stupnice i podsviceni tlacitek zeleno-modrymi LED
-ukazuje na displeji trvale cas (pokud nejsme v pametovem rezimu)
-moznost pouzivani Ni-MH akumulatoru 1.2 V a take jejich nabijeni primo v prijimaci!
-plny rozsah 150 - 29999 kHz bez mezer (napr. mezi DV a SV)
-rozsah na VKV az 76 - 108.1 MHz bez pronikani stanic z CCIR
-prijimac si pamatuje na kazdem rozsahu posledni naladeny kmitocet (mezi rozsahy se mysli DV, SV, VKV a 13x KV rozhl. pasmo)
-presto, ze je prijimac urceny hlavne pro USA ma pouze 24 hodinovy evropsky format casu

Mezi nevyhody patri nizka citlivost na DV a hrubsi nastaveni hlasitosti, presne jak o tom psal sefredaktor v Radio Revue 6/2006. K te hlasitosti upresnuji, ze ma 32 stupnu (00-31) a meni se skokove, je mozne ji zadavat i ciselne, ale mezi "stupni" 06-08 jsou docela velke skoky, to nelze nijak obejit, lepsi by bylo, kdyby melo nastaveni jiny prubeh a nebo vice kroku. Dalsi malou vytku mam k casovacum, pri programovani se nesmi zapomenout zapnout urcity den v tydnu (1-7) a naprogramovat urcitou hlasitost, jinak se prijimac bud vubec nezapne a nebo nebude slyset, v navodu je na to upozorneno.